Domů Pro Ženy Lidi nejvíce uspokojuje hněv a mírný pocit frustrace

Lidi nejvíce uspokojuje hněv a mírný pocit frustrace

0
1

Rozdělování se na „my a oni“ má své vědecké vysvětlení a intelektuální elity by se měli naučit komunikovat tak, aby nevytvářely nepřátel. Proč z pohledu neurovědy nefunguje očkovací kampaň a očkovací loterie může přispět k sobectví?

„Mnoho studií ukazuje, že pokud lidem hodně mluvíte o penězích, snižuje to jejich ochotu pomoci druhým, a směřuje je to k sobeckosti a individualismu. Kdyby politici tyto poznatky měli, dali by se ušetřit veřejné zdroje, „říká spoluzakladatelka vzdělávací a marketingové agentury HighBrõws oliva Hurbanovo.

Ve své práci využívá poznatky neurověd a vytvořila koncept vzdělávání Dovednosti budoucností.

V rozhovoru se dozvíte:

Proč se mýlíme, pokud si myslíme, že jsme racionální bytosti?
Jak fungují mentální zkratky, proč podléháme zkreslením a intuice, i když nejsou správně?
Proč je pro mozek nepohodlné učit se nové věci?
Jak a proč se společnost rozděluje na „my a oni“?
Jak by měla vypadat efektivní očkovací kampaň a proč očkovací loterie vzbuzuje sobectví?
Jaké dovednosti se lidé budou muset naučit v budoucnu?
Podobně, jako u mnoha popularizátorů neurověd, i ve vašich přednáškách zaznívá, že lidé nejsou racionální bytosti. Nevědí být objektivní a pokud si to myslí, velmi se mýlí. Není pro lidi toto zjištění frustrující?

Zpočátku to může být velmi nepohodlné, když si uvědomíme, jak chybová je naše mysl a kolika zkreslením podléhá. To, co nazýváme vědomým a racionálním rozhodnutím, je často jen zpětnou racionalizací. Jednoduše řečeno, často nevíme proč děláme, to co děláme.

Je například nepříjemné uvědomit si, že o vašem přijetí do zaměstnání někdy rozhoduje i tvrdost židle, na níž personalista sedí nebo víkendová prohra oblíbeného sportovního týmu. Opravdu podléháme množství iracionálních věcí, ale zároveň jsme moudrý druh, který díky vědě dokáže tuto chybovost odhalovat a vytvářet si nové funkčnější myšlenkové rámce.

Víte uvést příklad, při kterém se prozkoumala taková nesprávnost?

Zmiňovali jsme židle, pokud tedy personalista sedí na tvrdé židli zvyšuje se šance, že bude uchazeče vnímat jako rigidního a neflexibilní. Nebo například, pokud žijete v USA, a jste adolescent tmavé pleti, máte šestinásobně vyšší šanci, že na vás policie vystřelí ve srovnání s vašimi vrstevníky bílé barvy pleti. Specifické rysy obličeje nás nabádají k tomu, abychom jistých lidí vnímali jako spolehlivější nebo naopak neschopných. Data však ukazují, že to s realitou nemá nic společného a tyto intuice jsou chybné.

Podobným zkreslením a intuice se nedokážeme vyhnout, protože jsou součástí naší složité kognitivní mašinérie. Nicméně, čím více o této chybovosti víme, tím je větší šance na její korekci.

Proč tedy podléháme intuici, o kterých víme říci, že nejsou dobré?

Mentální zkratky, které náš mozek používá, nemusí být zákonitě chybou. V průběhu naší evoluční historie nám pomáhaly šetřit energii a rychle se rozhodovat. V dnešním komplexním světě nás však často vedou k unáhleným a nesprávným rozhodnutím.

Navíc mysl se neustále snaží co nejrychleji dostat z nejistoty do jistoty. Nejistota je pro mozek velmi stresující, proto například v souvislosti s pandemií, můžeme rychle sklouznout k nepodloženým závěrům, které nám vytvářejí iluzorní pocit jistoty.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK
Krmili je, starali se o nich, ale i tak umírali. Na nedostatek lásky
Čtěte
Chyby a zkreslení našeho vnímání asi nejsou to jediné, co nás ovlivňuje.

Ovšem ne. Člověk je komplexní bytost, kterou ovlivňuje množství faktorů. Mohli bychom hodiny mluvit o nejrůznějších, řekněme jen vývojových změnách. Například naši schopnost učit se, přímo ovlivňuje i míra stresu, kterou prožíváme aktuální nebo jsme přežili v útlém dětství. Chudoba, stres a nepodnetné prostředí, které z ní plynou, ztenčují některé struktury mozku potřebné pro učení, rozhodování a regulování emocí i chování.

Další zajímavá studie naznačuje, že děti, které v období čtyř let vykazují větší míru úzkosti a strachu, se v dospělosti statisticky významnější hlásí ke konzervativním hodnotám.

Můžeme jít dokonce na úroveň struktur v našem mozku, které na více než 70 procent dokážou predikovat, kdo bude liberál a kdo konzervativec. Opět je to však jen malý kousek velmi komplexní skládačky.

Pokud říkáte, že mozek opravdu nemá rád nejistotu, co pro nás znamenala pandemie?

BEZ KOMENTÁŘE